čarabaňa.cz - ofca v síti

Deezer, Google, Rdio: Hudbu prosím!

7. října 2013  

Ještě dva roky nazpátek by málokdo čekal, že se u nás vyrojí hned několik velkých služeb s nabídkou online hudby. Na rozdíl od Spojených států nebo Německa jsme přeci jen malý trh, navíc naše cesta za hudbou zpravidla začíná na Ulož.to a jemu podobných místech. V roce 2008 spuštěné i-legálně.cz (coby průkopník streamované hudby u nás) však spíše než s chybějícími zákazníky bojovalo s dinosauřími vydavatelstvími a po třech letech existence skončilo v konkurzu. Ternem se nestal ani projekt těchto vydavatelství nazvaný MusicJet.

Loni však do Čech připutoval Deezer, letos Google a Rdio a vypadá to, že si na online hudbu začínáme zvykat.

Hudba v oblacích

Základním principem těchto služeb je streamovaný poslech hudby, která je dostupná v katalogu. Ty největší celosvětové služby mají dnes v katalozích přes 20 milionů skladeb, z nichž je většina od hudebních majors a zbytek od menších nezávislých vydavatelství. Kromě nabídky on demand služby často nabízejí playlisty doporučených nebo často přehrávaných skladeb a nejrůznější žebříčky.

Nutno říct, že ani v tak velkých katalozích nebývá úplně všechno. Některé kapely se digitální distribuci zkrátka vyhýbají (pověstný je tím například Led Zeppelin), jiné mají naopak příliš slabé zastoupení. Často se projevuje další z animozit hudebního trhu: regionální omezení. Z tohoto důvodu je spousta alb dostupných jen v některých zemích. A to už nemluvím o různých exkluzivitách, kdy je album dostupné jen v určité službě a ostatní mají smůlu.

Podíváme-li se na české, potažmo slovenské interprety, zavedená jména jsou v katalozích poměrně dobře zastoupena, Karel Gott i Chinaski jsou tedy dle očekávání na svém místě. Horší je to u minoritních žánrů; jistou naději dává alespoň přítomnost labelu Indies Scope, který produkuje spoustu alternativní, folkové a lidové hudby.

V čem si jsou služby ještě podobné? V prvé řadě mají obdobně koncipované předplatné: vyzkoušení zdarma, poslech na webu nebo na desktopu do cirka 100 Kč měsíčně a poslech kdekoli včetně offline režimu na mobilu do 200 Kč měsíčně. Shodný je také způsob vyplácení tantiém za přehrané skladby, to znamená, že nejvíce podpoříte interpreta, kterého posloucháte nejčastěji.

Předplatné lze obvykle hradit přes PayPal nebo platební kartou. Vyplatí se zejména hudebním fanouškům, kteří rádi neustále objevují nové věci a jinak by museli utratit za klasický nákup hudby nekřesťanské peníze. Naopak pokud si někdo vystačí s poslechem pár písniček neustále dokola, bude mít lepší koupit si je klasickým způsobem.

S tím souvisí asi největší nevýhody hudebních služeb:

  • Hudbu z katalogu můžete poslouchat jen tak dlouho, dokud máte předplaceno. V podstatě jde o půjčovnu.
  • Hudba nelze stáhnout. Soubory synchronizované v mobilu pak v obyčejném přehrávači nepřehrajete, neboť mají DRM nebo AES ochranu.
  • K poslechu potřebujete kvalitní připojení, na mobilu alespoň 3G s pořádným FUPem, nebo raději wifi.
  • Přehrávání ze sítě bývá zpravidla také energeticky náročnější.

Naštěstí tu jsou i nesporné výhody:

  • Svoji hudební knihovnu máte dostupnou kdekoli, stačí se přihlásit.
  • Nepotřebujete žádné velké disky nebo úložiště.
  • Nemusíte hodiny bloudit po warezu, přesto máte stále k dispozici dostatek čerstvé a zajímavé muziky.

Rdio

Letos do Čech dorazila americká služba Rdio. Lokalizované webové rozhraní je přehledné a snadno se ovládá. Alba i jednotlivé písně si můžete prostým přetažením přidat do sbírky nebo do playlistu a také synchronizovat do mobilu (máte-li předplatné Unlimited). Rdio dále nabízí seznamy nově přidaných, často hraných a doporučených skladeb. Pokud je zapnutá funkce Autoplay, po přehrání vybraného titulu pokračuje Rdio v podobné hudbě, což díky EchoNestu poměrně slušně funguje. Taky chválím skutečnost, že ke sledování jsou přednostně doporučovaní uživatelé a playlisty z Česka.

rdio1

Domácí systémy / Kromě speciálních produktů zcela závislých na internetu (Sonos, Roku, Simple Audio) je na trhu množství klasických hi-fi receiverů, které mimo jiné umí přehrávat hudební soubory ze síťového úložiště, streamovat internetová rádia nebo hudbu ze služeb typu Spotify. Mezi výrobce patří Denon, Onkyo, Marantz nebo Yamaha.

Hlavní výhodou je často mnohem vyšší zvuková kvalita, navíc odpadá potřeba pouštět PC kvůli poslechu muziky.

Výchozí zobrazení jednotlivých interpretů obsahuje nejznámější alba a skladby, občas i včetně podrobnějšího popisu. Kromě recenzí zde neexistuje žádné další uživatelské hodnocení skladeb, ale nijak to nechybí. Zato jsou k dispozici rozmanité stanice: dle žánru, interpreta, vaší sbírky nebo třeba na základě hudebního vkusu vámi sledovaných uživatelů. U každé stanice si můžete zvolit míru "dobrodružnosti" - podle toho, zda chcete slyšet spíše známé hity, nebo máte chuť trochu experimentovat.

Kromě prohlížeče s instalovaným Flashem lze Rdio poslouchat prostřednictvím aplikace pro Windows, Mac, na mobilu nebo některém z podporovaných domácích systémů (Roku, Sonos, reproduktory s Bluetooth nebo AirPlay). V Linuxu si s Rdiem poradí například Nuvola player. Desktopová aplikace bohužel nepodporuje offline sync ani přehrávání lokálních souborů, zato umí takzvaný Music match: přidá do sbírky všechny známé skladby nalezené v knihovně iTunes nebo Windows media playeru. Testovaná aplikace pro Windows Phone je prozatím velmi osekaná, v závěsu za ostatními platformami.

rdio2

Technologie DLNA (zejména Sony) a AirPlay (Apple) umožňují streamování audio a video obsahu z telefonu nebo počítače na taková zařízení v domácí síti, která jsou schopná tento obsah přehrát - například TV nebo domácí hi-fi. K přenosu se typicky používá Ethernet nebo wifi síť.

Čistě bezdrátová řešení jsou obvykle na bázi wifi (Sonos) nebo Bluetooth (bezdrátové reproduktory, například Bose, Jawbone nebo Jabra).

Měsíční předplatné činí 90 Kč pro web, respektive 180 Kč pro všechny platformy včetně offline módu. Free varianta funguje jen omezenou dobu; rodinné ani studentské předplatné je zatím dostupné jen ve Spojených státech.

Přehrávání je možné současně jen na jednom zařízení, z dalších míst se dá přehrávač alespoň dálkově ovládat. V případě Sonosu mohou v rámci jednoho účtu hrát až tři různé streamy naráz. Rdio se zdráhá sdělit, v jaké kvalitě je hudba vlastně streamovaná, údajně se používají různé kodeky s horní hranicí 320 kbps. Trochu nevýhoda oproti ostatním testovaným je umístění v zámoří - webové rozhraní má občas o něco delší odezvy.

Nakonec zmiňme ještě možnost propojení s last.fm, externí službu pro import playlistů a vlastní blog s hudebími tipy. Ve výsledku je Rdio služba, která sice neoplývá množstvím funkcí, ale velice příjemně se používá.

rdio3

Deezer

Francouzský Deezer u nás působí od minulého roku. Česky zatím nemluví, ale jinak je to velice svižná a propracovaná služba. Kromě webového rozhraní poháněného Flashem jsou k dispozici aplikace pro Windows 8, mobily, chytré TV, domácí systémy (Sonos, Simple Audio, Logitech) nebo například pro high-end car audio v BMW. V Linuxu nabízí podporu již zmiňovaný Nuvola player.

Webové rozhraní nabízí spoustu možností, místy se však může zdát až překombinované, navíc je možné jej rozšířit o velké množství 3rd-party aplikací - například pro import playlistů z jiných služeb, texty písní nebo výběry hudebních magazínů. Podivná je zejména práce se sbírkou: pro alba vložená do sbírky se automaticky tvoří nové playlisty, které se následně kupí v jednom dlouhém seznamu. Ten se naštěstí dá rozdělit a napěchovat do složek. Naopak pohodlné a příjemně rychlé je zobrazení interpreta se všemi alby a skladbami - stejně jako vyhledávání.

deezer1

Obsah katalogu se zjevně moc neliší od ostatních služeb, někteří interpreti jsou však bohužel pomíchaní a silně se zde protěžují kolovrátkové hity. To se projevuje i u žánrových stanic - třeba Céline Dion bych ve world music opravdu nečekal. Naprosto vražedná je ale nálepka Volksmusik (lidová hudba), zpod které vytéká to nejotřesnější německé disko.

Trochu nezvyklá je také možnost nahrát vlastní audio soubory na web. Funguje to překvapivě dobře, škoda jen, že nahrané písničky zůstanou izolované v samostatné sbírce a nejsou zahrnuty ani do globálního vyhledávání.

deezer2

Deezer nabízí tři plány: Discovery (1 rok zdarma), Premium (90 Kč měsíčně) a Premium+ (180 Kč měsíčně) s možností synchronizace vybraných skladeb do mobilních zařízení. Ta lze používat až tři najednou. Udávaná kvalita streamu je 320 kbps (pro předplatitele). Windows Phone aplikace, kterou jsem zkoušel, fungovala bez problémů, a to včetně současného přehrávání a synchronizace na pozadí.

Až na poněkud neutříděný katalog a nelogičnosti v ovládání je Deezer výborná služba, která jistě stojí za vyzkoušení.

Google Hudba Naplno

Nejnovějším přírůstkem u nás je Google Hudba Naplno (anglicky Music All Access). Svižné a přehledné webové rozhraní mluví česky a je defakto součástí obchodu Google Play. Hned při registraci si Google řekne o platební kartu. První měsíc je zdarma, dále již za měsíční předplatné 149 Kč (při registraci do listopadu za 129 Kč). Tedy žádná free verze s reklamami. Katalog je v podstatě podobný jako u ostatních služeb, méně známé české interprety zde nečekejte. Také se objevuje podobný nešvar jako u Deezeru, kdy nabízení související intepreti jsou často dost mimo. Kupříkladu při poslechu Jarky Šulákové vám služba nabídne Franka Sinatru, stanice World music západní Evropy je pro změnu sestavena z francouzských šansonů.

googlemusic1

Při prvním spuštění působí rozhraní dost prázdně, poličky se začnou plnit až s tím, jak začnete službu používat. Pokud vás nenapadá, jakou hudbu zrovna hledat, nejlépe je začít na stránce Prozkoumat. Ta nabízí několik poměrně dobře sestavených výběrů (žhavé letní singly, zásadní rockové skladby apod.), přehled novinek a doporučených alb - ovšem jen globální mainstream. Samotná knihovna funguje dle očekávání, můžete do ní přidávat alba nebo jednotlivé skladby. Stejně tak můžete vytvářet vlastní seznamy skladeb. Praktické jsou automatické seznamy (fronta, zakoupené, sdílené apod.) a také stránka Okamžitý poslech, kde se objevuje nedávno přehrávaná hudba. Radost z množství žánrových stanic trochu kazí fakt, že některé nejdou pustit - to je snad ale jen dočasná chyba.

Integrace vlastní hudby funguje podobně jako v Deezeru, je ovšem o něco lépe provedena. S pomocí desktopové aplikace Správce hudby si nahrajete vlastní hudební soubory na server, přičemž upload je optimalizovaný tak, aby současně neblokoval přehrávání. Takto nahraná hudba je součástí knihovny, funguje v ní tedy globální vyhledávání a podobně. Správce hudby existuje ve verzi pro Windows, OS X a Linux.

googlemusic2

Co se týká mobilní verze, nejlépe je na tom samozřejmě androidí aplikace, umožňující poslech hudby, rádií a offline synchronizaci (ovšem jen do paměti telefonu). Oficiální iOS aplikace je v přípravě, pro Windows Phone existuje několik jakž takž použitelných alternativ, například CloudMuzik nebo Gooroovster. V linuxu nabízí podporu opět Nuvola player. Kvalita streamu by měla dosahovat 320 kbps.

Pro uživatele může být matoucí to, že v základu funguje Google Hudba jen jako obchod a k balíčku Naplno s online poslechem a rádii se musíte nějak záhadně proklikat. Kromě toho jsem neobjevil nějaký srozumitelný přehled plánů, běžného u jiných služeb. Naopak nespornou výhodou je rychlost načítání streamů i samotného rozhraní (zřejmě díky všudypřítomné Google CDN) a příjemná je také integrace do Google služeb. Díky dobře nastavené ceně a pozici Google, respektive Androidu v ČR lze očekávat poměrně velké rozšíření.

Spotify

Švédská služba Spotify patří mezi nejstarší streamovací služby, v Česku stále bohužel není dostupná. Tedy oficiálně ne, s pomocí zahraniční proxy lze Spotify používat i u nás (více na cspotify.tk).

Spotify je možno používat prostřednictvím desktopového klienta (Windows, Mac, Linux), na mobilech a na domácích systémech (Sonos, Squeezebox, Onkyo), a sice jen na jednom místě současně. To, že mnou testovaný linuxový klient občas spadnul, se dá omluvit raným stádiem vývoje, podobně nestabilní a pomalá však byla i aplikace pro Windows Phone. Na ostatních platformách to snad bude lepší. Krom toho se nedávno objevil i povedený webový přehrávač.

spotify1

Ovládání a koncept práce se sbírkou jsou podobné jako v Dezeeru, stejně jako fronta přehrávání, doporučení a playlisty. Zatímco hvězdičkou označené jednotlivé skladby se přidají do oblíbených, celá alba je možné (trochu nelogicky) uložit jen jako playlisty. Kromě toho desktopová verze nabízí několik dalších vychytávek, například offline mód, prolínání skladeb, scrobbling nebo přehrávání lokálních souborů, které jsou zařazené do sbírky. Podařené jsou i některé 3rd-party aplikace, například Pitchfork s recenzemi alb, která lze rovnou přehrát. Kvalita streamingu (ogg vorbis 96/160/320 kbps) se odvíjí od předplatného a platformy.

spotify2

Spotify můžete poslouchat zdarma, ovšem s docela otravnými reklamami, anebo s předplatným: Unlimited 4,99 € (web / desktop), případně Premium 9,99 € (všechny platformy včetně offline módu). Kromě složitějšího zpřístupnění služby samotné vás může odradit i slabší zastoupení CZ & SK hudby v katalogu.

spotify3

MusicJet

Jak už bylo zmíněno na začátku, MusicJet je pokus velkých vydavatelství konkurovat zavedeným hudebním službám - bohužel dost rozporuplný. Katalog čítá cirka 2 miliony skladeb a zaměřuje se zejména na český mainstream, zatímco žánrová a zahraniční hudba (až na profláklé hvězdy "s přesahem do ČR", jak zástupci MusicJetu sami tvrdí) je okázale ignorována. Zkrátka typický příklad zkostnatělého myšlení, kdy někdo za mě dopředu rozhodne, co je pro mě dobré.

musicjet1

Služba je dostupná prostřednictvím Windows klienta (zapotřebí je .NET framework) nebo mobilní aplikace (iOS, Android, Windows Phone, Symbian), s omezením instalace na max. tři zařízení a současným poslechem jen na jednom místě. Udávaná kvalita streamu je pouhých 160 kbps. Hudbu můžete poslouchat na desktopu zdarma s reklamami, bez reklam za 75 Kč měsíčně nebo na všech zařízeních včetně offline synchronizace za 149 Kč měsíčně.

Samotný přehrávač jsem nakonec nevyzkoušel, neboť přihlášení přes Facebook selhalo a české mobilní číslo, na které bych si mohl nechat zaslat potvrzovací SMS, jsem neměl po ruce. Celkové zhodnocení tedy ponechám laskavému čtenáři.

Grooveshark

Tato služba je rovněž kontroverzní, ovšem z úplně jiného důvodu: zprostředkovává hudbu, kterou sem nahrávají samotní uživatelé. Na jedné straně to znamená zdaleka největší katalog, na druhé straně neustálé popotahování zástupci autorských práv. Zatímco například v Německu už byl Grooveshark donucený svoje působení zcela ukončit, u nás je prozatím dostupný. Co nabízí?

grooveshark1

Prostřednictvím webu, Mac klienta a několika neoficiálních mobilních aplikací můžete poslouchat buď vlastní frontu / sbírku / playlist / radiostanici / seznam oblíbených skladeb, nebo si vybrat některou ze žánrových stanic. Kromě toho se také můžete připojit k vysílání playlistů od jiných uživatelů.

Česky mluvící webové rozhraní se opět podobá Deezeru, velký důraz je kladený na sociální propojení s dalšími uživateli. Katalog je vskutku úctyhodný, nikoli však kompletní; kupříkladu lidové hudby se zde moc nedočkáte. Projevuje se také obvyklý nešvar domácích sbírek, kterým jsou špatně otagované písničky. Nakonec zbývá doplnit, že poslech je zdarma s reklamami, nebo za 9 dolarů měsíčně bez reklam.

grooveshark2

... a ti další

Vedle Spotify existuje spousta dalších podobných služeb, které zatím do Čech nedorazily, a kdoví, zda vůbec někdy dorazí. Mezi ty známější patří Pandora, iTunes Radio, Nokia Music, iHeart Radio nebo MOG.

Ale vážně / Pokud milujete klasickou hudbu, zkuste Supraphonline.cz. Sice to není streamovací služba (jen tradiční eshop), ale má poměrně rozsáhlý katalog vážné hudby, skladby v MP3 (320 kbps) nebo bezztrátovém FLACu za přívětivé ceny a booklety ke stažení. Česká klasika se zde dá lehce najít, na rozdíl od zahraničních služeb, kde například Dvořákovu Novosvětskou objevíte jen pod heslem "New World Symphony".

Pakliže přecházíte mezi jednotlivými službami, možná vám pomůže MonkeyMusics, nástroj pro přenos playlistů. Ovšem pozor, výsledky nebývají vždy stoprocentní.

Posledním dnešním tipem je článek How music recommendation works and doesn't work, jenž se věnuje možnostem propagace a objevování hudby na základě zvukové podobnosti skladeb, sociálních doporučení a dalších aspektů. To je funkce, ve které mají vesměs všechny hudební služby ještě rezervy: namísto generických top hits a heavy rotations doporučovat opravdu relevantní muziku. A taky nabídnout ještě bohatší katalogy, více žánrové hudby, starší nahrávky a žádná regionální omezení. Ale to už by jeden chtěl opravdu moc.

A pakliže jste v seznamu nenašli kupříkladu Bandcamp, Soundcloud nebo Jamendo, vězte, že na hudební sítě "se sociálním rozměrem" se podíváme příště. Hezký poslech!


comments powered by Disqus

/ Podobné články /

Co posloucháš?

Na jedné straně lidská potřeba sdílet své hudební objevy, na druhé zvědavost, co poslouchají ostatní: to je ve zkratce důvod existence nejrůznějších hudebně sociálních sítí. Posluchačům umožňují tyto sítě objevovat novou hudbu a sdružovat se do komunit s podobným hudebním vkusem, zatímco umělci mohou se svými fanoušky čile komunikovat a využívat virálního efektu pro šíření svých nahrávek - při snaze dostat se do širšího povědomí.

Radio now!

Neustále drtíte knoflík radiopřijímače a skáčete mezi uřvanou Evropou, uspávacím Blaníkem, nekonečně trapným Impulsem a nervy drásajícím Radiožurnálem? Nebo už jste si taky našli rozumnější zdroje, ze kterých konzumujete hudbu? Případně znáte tajná místa, kde hudbu sami aktivně objevujete?

Herbalist: Bylinky pro Windows Phone

Miluju bylinky. Tedy léčivé rostliny, abych byl přesný. Hned zjara obrážím od traktorů rozbahněné lesní cesty, na kterých se žlutí první kvítky podbělu. Brzy nato je čas na plicníky a petrklíče z babiččiny zahrady. A na medem nasáklé pampelišky, od kterých je žluté úplně všecko. Za slunných letních dnů se toulám po mezích a sbírám do plátěné tašky mateřídoušku, jitrocel nebo lístky jahodníku. Na diviznu a heřmánek stačí zajít do předzahrádky. Poslední šípky lovím v trnitých křoviskách už za chladného podzimního větru. Kolem vánoc pak z toho všeho míchám čajové směsi - proti chřipce, bolení břicha či na dobrý spánek.

Stop-motion akční trhák

Venku prší, v televizi nic není, pastelky a knížky už omrzely, a tak se drazí potomci nudí a demolují byt. Nezbývá než zakročit a vymyslet opravdickou zábavu, jak to dělají správní geekové: natočit s dětmi stop-motion film. Ale pořádný trhák, rozumíte.