WebExpo, kedlubny a flanelové košile
Z letošního WebExpa jsem si opět odnesl pár nových poznatků, spoustu inspirace a díky veselé hře s QR kódy a povedené sobotní party i několik nových kontaktů. Nebudu ale zdlouhavě přežvýkávat obsah jednotlivých přednášek, to už učinili mnozí jiní. Jde mi totiž o něco z mého pohledu mnohem podstatnějšího. O přetékání.
Na první pohled je to přetékání člověčí. Dlouhé fakultní chodby se doslova mění v lidská řečiště. Z Development Hallu proudí davy do Design Hallu, odtud proudí jiné davy do Businness Hallu, každý někam spěchá, aby stihl další přednášku a nakonec se všichni setkají v bitvě o chlebíčky. Pouze v sálu pro vývojáře zůstává několik zástupců klanu flanelových košil, hypnotizujících rozepsaný kód. S nimi hrubě kontrastují vystajlovaní týpci zevlující různě po chodbách a šmudlající něco na iPadu rukama mastnýma od pizzy.
Méně patrné, avšak o to důležitější je přetékání ve smyslu interdisciplinární. Děje se jednoduše tím, jak programátoři přichází do kontaktu s termíny použitelnost a estetika, jak designéři objevují říši nekompromisní logiky a jak spolu s markeťáky naslouchají příběhům slavných a úspěšných.
Přetékat a přesahovat se dá prakticky mezi jakýmikoli obory. Zůstaňme nejprve u programátorštiny: výhodné je ovládat přinejmenším znalostní doménu, které se týká aktuální projekt, na němž pracujeme. Píšeme-li účetní aplikaci, měli bychom vědět, co vlastně počítáme. Tvoříme-li uživatelské rozhraní, potřebujeme k tomu alespoň trochu grafického citu. Ladíme-li firmware pro ovládání pračky, musíme kromě vlastního kódu znát i samotný hardware, tedy pračku. A rozjíždíme-li cestovatelský portál, s výhodou využijeme zkušenosti z vlastních cest.
I tento (byť minimální) přesah je bezesporu přínosný a obohacující. Umožňuje dívat se na věc jinou optikou a do jisté míry zabraňuje provozní slepotě, kterou každý specialista dříve či později začne trpět.
Experti vrací úder
Paradoxní je, že ačkoliv lidé s přesahy mohou být velice užiteční, firmy po nich příliš neprahnou. Tedy alespoň na první pohled. Nabídky práce se hemží požadavky na mnohaletou praxi s technologiemi, které tak dlouho ještě ani nejsou na trhu. Namísto lidí schopných a ochotných učit se nové věci jsou hledáni škatulkoví experti na PHP nebo Javu Enterprise, nejlépe s hlubokými znalostmi SQL.
Být expertem na něco je v zásadě OK. Fixace na jediné téma bez niterné potřeby se dále rozvíjet však může znamenat nejen ztrátu patřičného nadhledu, ale také schopnosti být flexibilní. Člověk, který například posledních dvacet let spokojeně bastlil něco v céčku na "vodopádových" projektech a vývoj v oboru nijak zvlášť nesledoval, protože do důchodu to s tím už nějak doklepe, si bude těžce zvykat na agilní řízení nebo objektové paradigma.
Jak se téhle pasti vyhnout?
Je úplně jedno, jestli jste zelenáči nebo experti, vystajlovaní týpci nebo flanelové máničky. Vždy si uchovejte touhu a schopnost učit se novým věcem. Buďte otevření změnám. Zajímejte se nejen o svůj obor, ale o vše možné, co plyne okolo vás. Budujte přesahy. Nechte se inspirovat.
A když vás vaše práce přestane bavit, nebojte se zkusit něco jiného.
Devatero řemesel
Na českých vysokých školách pomalu a jistě přibývá dvouoborových studijních programů. Studenti tak mohou hltat informatiku třeba spolu s biologií nebo ekonomií. V Německu, kde je tato praxe zaběhlá už delší dobu, není neobvyklé si k počítačům přibrat jako další obor například historii nebo japanologii.
Český pracovní trh má naopak ve srovnání s našimi západními sousedy jednu potenciální výhodu, která zřejmě vyplývá z polistopadového vývoje: není tak rigidní v otázce požadovaného vzdělání. To znamená: nebudou se na vás dívat jako na vraha, pokusíte-li se pracovat v jiném oboru, než jste vystudovali.
Z historie známe mnoho osobností, které se proslavily hned v několika různých odvětvích. Snad nejslavnějším představitelem renesančního člověka je Leonardo da Vinci (1452-1519), malíř, vědec, matematik, technik a vynálezce. Kromě mnoha obrazů po sobě zanechal konstrukční výkresy, spisy o matematice a geometrii nebo poznatky z fyziky.
Dalším příkladem je Alexander Graham Bell (1847-1922), profesor fyziky a vynálezce. Díky znalosti fyziologie orgánů řeči vynalezl mikrofon a podařilo se mu zkonstruovat první telefon. Jiný vědec - James Lovelock (*1919) - mohl díky svým znalostem biofyziky, chemie a medicíny definovat teorii Gaia věnující se geofyziologii, tedy seberegulaci životních podmínek na Zemi živými organismy.
Kapitolou pro sebe jsou potom všestranně talentovaní podnikavci typu Richard Branson (Virgin) nebo Jeff Bezos (Amazon), kteří dokázali prorazit v tak odlišných odvětvích, jako jsou mediální průmysl, internet, zdravotnictví, letecká doprava nebo lety do vesmíru.
Buďte nespokojení
Někteří z těchto obdivuhodných lidí se prosadili díky všestrannému talentu, jiní na základě mnoholetých multioborových studií. Společným hnacím motorem byla ale vždy, kromě vlastní nespokojenosti a touhy něco dokázat, zejména schopnost rozpoznat vazby, podobnosti a analogie mezi různými oblastmi lidské činnosti. A také schopnost nechat se jimi inspirovat a dokonale je využít.
Perfektním příkladem jsou skeumorfická uživatelská rozhraní produktů Apple, inspirovaná skutečnými tvary a barvami předmětů z reálného světa. Ostatně, Steve Jobs ve svém profláklém projevu na standfordské univerzitě mluvil mimo jiné o propojování bodů: první Macintosh by nemohl mít tak propracované fonty, aniž by Steve předtím namísto povinných předmětů na univerzitě neabsolvoval kurs kaligrafie.
Komfortní zóna kedlubny
Na závěr si dovolím jeden malý přesah ze zahradnictví.
Víte, co je to přísada? To se zjara ve skleníku ze semínek předpěstují rostlinky salátu nebo kedlubny, aby se pak přesadily na zahrádku a tam zdárně bujely. A protože rána jsou ještě chladná, přikryjí se rostlinky na nějaký čas sklenicemi, aby nezmrzly. A rostou a rostou - dokud je sklenice nezačnou omezovat. V tom okamžiku zkušený zahradník sklenice sundá a dopřeje rostlinkám dostatek vzduchu a vláhy, aby se mohly zdárně rozvíjet.
A proto ani vy se nebojte přetékat, přesahovat a vylézat ze své sklenice, abyste mohli úspěšně růst.
comments powered by Disqus
Vysílač Fredymant
Přišla doba, kdy na kopcích začaly růst stožáry a ty stožáry vysílaly a přijímaly všecko to, co si lidé na dálku vzkazovali. Stačilo se na chvilku beze slova zastavit a uslyšeli byste, jak se vzduchem nese tichounké brebentění. A v něm všechna řeč světa, jazyky domácí i cizokrajné, smích i pláč, líbezný zpěv i hudrání, hlásky jako med i velitelské staccato.
O Budíku
Je to děsivé, ale v příštím roce už to bude 15 let od okamžiku, kdy vznikla první okénka programu zvaného Budík - tedy nepočítám-li textové cosi zvané 76Diář, co vzniklo ještě o dva roky dříve a běželo v DOSu.
Arabské klikyháky snadno a rychle
Dostal jsem poměrně exotický úkol: naučit naše automaty mluvit arabsky a hebrejsky. To by nemuselo být zas tak těžké, myslel jsem si, jenže jde o embedded zařízení optimalizovaná pro velmi nízkou spotřebu a to s sebou nese spoustu omezení.
Web na zelené louce IV.
Výborně, sajta nám jede, stěrače stírají a stránky v oblíbeném prohlížeči najíždějí jako po másle. Nezbývá, než se přihlásit do administrace a sepsat nějaké ty duchaplné texty pro ctihodné čtenáře.