Co posloucháš?
Na jedné straně lidská potřeba sdílet své hudební objevy, na druhé zvědavost, co poslouchají ostatní: to je ve zkratce důvod existence nejrůznějších hudebně sociálních sítí. Posluchačům umožňují tyto sítě objevovat novou hudbu a sdružovat se do komunit s podobným hudebním vkusem, zatímco umělci mohou se svými fanoušky čile komunikovat a využívat virálního efektu pro šíření svých nahrávek - při snaze dostat se do širšího povědomí.
Deezer, Google, Rdio: Hudbu prosím!
Ještě dva roky nazpátek by málokdo čekal, že se u nás vyrojí hned několik velkých služeb s nabídkou online hudby. Na rozdíl od Spojených států nebo Německa jsme přeci jen malý trh, navíc naše cesta za hudbou zpravidla začíná na Ulož.to a jemu podobných místech. V roce 2008 spuštěné i-legálně.cz (coby průkopník streamované hudby u nás) však spíše než s chybějícími zákazníky bojovalo s dinosauřími vydavatelstvími a po třech letech existence skončilo v konkurzu. Ternem se nestal ani projekt těchto vydavatelství nazvaný MusicJet.
Radio now!
Neustále drtíte knoflík radiopřijímače a skáčete mezi uřvanou Evropou, uspávacím Blaníkem, nekonečně trapným Impulsem a nervy drásajícím Radiožurnálem? Nebo už jste si taky našli rozumnější zdroje, ze kterých konzumujete hudbu? Případně znáte tajná místa, kde hudbu sami aktivně objevujete?
Tenhle rozhlas není pro mladý
Dlouho jsem nerozuměl moc tomu, proč všichni okolo nadávají na muziku v rozhlase. Potom jsem ale začal vstávat s radiobudíkem a pochopil jsem. Kolem sedmé ranní sestávala lokální nabídka z rádoby rozjařených ranních show, stokrát ohraných kolovrátků a čtyř stanic Českého rozhlasu včetně jedné regionální. Ve zkratce - zprávy, oldies, vážná hudba a dechovka. Nechával jsem to na zprávách, ať se po ránu něco dozvím. Fungovalo to vždycky do první nebo druhé písničky, pak nezbylo než přeladit. Něco bylo špatně.